Technické informace

Klasické parketové dřevěné podlahy jsou reprezentativní, elegantní a jednou z nejtrvanlivějších  podlahových  krytin. Dřevo nabízí krásu, odolnost a neopakovatelnou atmosféru. Následující informace slouží k pochopení vlastností dřeva a jeho chování jako přírodního materiálu. Aby si Vaše parketové podlahy uchovaly svou kvalitu a estetický vzhled po dlouhou dobu, věnujte jim pozornost.

KVALITA

Dodáváme pouze vysoce kvalitní dřevařské produkty, od předních výrobců v EU splňující přísné Evropské normy. Masivní celodřevěné podlahy jsou dodávány v přírodním, lakovaném nebo olejovaném provedení jako polotovary s nutností jejich instalace a sesazení odbornou firmou. V případě dodání „bez povrchové úpravy“ bývá nutné kytování, zbroušení povrchu a konečně povrchová úprava. Před instalací podlah a v jejich průběhu vždy kontrolujte každý instalovaný kus. Jestliže by se v dodávce vyskytl vadný kus, nikdy jej neinstalujte.

BAREVNÉ ODLIŠNOSTI DŘEVA

Dřevo je zcela nenapodobitelný přírodní materiál, kde každý kus je zcela jedinečný jak v barvě, kresbě a struktuře, podobně jako je jedinečný každý strom v přírodě. Barevné přírodní odlišnosti (i výrazné) mezi jednotlivými kusy jsou zcela přirozené (zejména pro exotické dřeviny) a nemají vliv na jakost dřeva. Každý kus je originál pocházející z rostlých kmenů a není tedy možné dosáhnout jednotnosti v barvě dřeva nebo v jeho struktuře. Kdo dokáže ohodnotit tuto krásu a neopakovatelnost, ten porozumí jedinečnosti tohoto přírodního materiálu. Hledáte-li pouze barevně a strukturálně jednotný materiál, dřevo si raději nepořizujte. Ze stejných důvodů nebývá dodané dřevo naprosto shodné se vzorky, které vidíte vystavené u nás v prodejně, každý kus je originál.

POVRCHOVÁ ÚPRAVA

Ošetření povrchu parket lakem či olejem chrání dřevo před opotřebením pomocí ochranné vrstvy. Parkety jsou tedy chráněny před nečistotou a to umožňuje jejich snadnou údržbu. Nicméně tato vrstva podléhá určitému opotřebení. Špína a zrnka prachu nebo ostré předměty způsobují oděr povrchu nátěru. Povrch parket přestává být chráněn a po určité době je nutné nátěr zrekonstruovat. Lze říci, že ani použití  nejodolnějších laků nebo olejů nezabrání poškrábání povrchu, nezamezíte-li nánosu písku, kamínků nebo působení ostrých předmětů, které jsou pro parkety a laky běžnou příčinou poškození povrchu. Doporučujeme instalaci čistících zón do vstupních prostor, případně instalaci odolnějšího podlahového materiálu do předsíně /dlažba/. Nábytek doporučujeme  opatřetit filcovými podložkami /nohy židlí, stolů/ a při posouvání nebo manipulaci s vybavením bytu /skříně atd./ dbejte maximální opatrnosti. Povrch vždy vytírejte jen lehce navlhčeným, respektive dobře vyždímaným hadrem. Nikdy nepoužívejte větší množství vody k čištění dřevěných podlah. V žádném případě nepoužívejte abrasivní čistící prostředky /typu Cif/, agresivní čistící prostředky, která by poškodily povrch. Velmi důležitý je vhodný výběr povrchové úpravy podlahy, která tvoří hlavní ochranu proti otěru parket. My doporučujeme použití vhodných typů profesionální laků, případně objednat povrchovou úpravu přímo od výrobce. Kvalita laku je v tomto případě nejvyšší, továrny využívají techniky polévání lakem nejméně v 5-ti vrstvách za použití vytvrzujících UV lamp, čímž dosahují dokonalého jednolitého povrchu ve velmi vysoké kvalitě. Tyto parkety bývají zpravidla opatřeny po obvodu tzv. mikrofází /zbroušení o cca.1mm/. To proto, že jsou určeny přímo k  pokládce a tudíž se již netmelí, nebrousí a tato mikrofáze je vlastně přiznanou spárou. Ta pohltí připadné obvyklé „pracování“ dřeva, zároveň však dává vyniknout dřevěné podlaze v celé její kráse, podlaha pak nevypadá jako plovoucí..

LAK NEBO OLEJ ?

Častá otázka, na kterou odpovídáme. V případě aplikace laků je povrch dřeva uzavřen pod několika velmi tenkými vrstvami laku a dřevo je perfektně chráněno před nečistovou a vnějšími vlivy. Takto upravený povrch obvykle nevyžaduje přelakování po řadu let, v podstatě do té doby, dokud povrch mechanicky nepoškodíte. Pak je nutná rekonstrukce, tedy zbroušení a opětovné nalakování. V případě použití olejů má povrch dřeva velmi přírodní vzhled, avšak dřevo není chráněno tak, jak je tomu při použití laků, má  otevřené póry, tudíž snáze podléhá znečištění a absorpci nečistot. Olejovaný povrch po zanesení nečistotami vyžaduje přebroušení a čištění a znovu napuštění olejové vrstvy, které se obvykle provádí dle potřeby a míry znečištění cca 1 - 2x do roka.

Rekonstrukci podlahy doporučujeme svěřit specializované firmě.

Výhody povrchové úpravy olejem: snadno lze opravit lokálně znečištění nebo mechanické poškození, vyniká struktura dřeva.

Nevýhody: nutnost pravidelné údržby, minimálně 1xrok obnovovat vrstvu oleje

Výhody povrchové úpravy lakováním: bezúdržbový provoz, lepší ochrana dřeva, tvrdší povrch.

Nevýhody: v případě lokálního mechanického poškození nebo neodstranitelného znečištění je nutné podlahu celou přebrousit a opětovně lakovat v celé ploše.


PŘÍČINY SESYCHÁNÍ NEBO BOBTNÁNÍ PARKET

Dřevo je přírodní materiál, který reaguje na vlivy, které jej obklopují, zejména pak na vlhkost vzduchu a teplotu. Sesychání či bobtnání dřeva není vadou dřeva, ale pouze důsledkem působení okolních vlivů, které na dřevo působí a s nimiž se musí vypořádat. Masivní parkety jsou pečlivě sušeny a dodávány s obsahem vlhkosti dřeva 7 až 11 %. Takto vysušené dřevo je připraveno k instalaci v interiérech s teplotami od 20 - 24°C s relativní vlhkostí vzduchu 50 až 60 % bez výrazných výkyvů. Po celou dobu své životnosti však dřevo reaguje na klimatické změny prostření, ve kterém se nachází a mění svůj objem, takzvaně bobtná či sesychá a přizpůsobuje se.

Při nízké relativní vlhkosti vzduchu i pečlivě vysušené dřevo dále vysychá a sesychá zejména v tangenciálním směru růstu vláken, nejčastěji tedy v šíři parkety. Při vyšších vlhkostech vzduchu dřevo tyto vlhkosti absorbuje a rozpíná se. V extrémních podmínkách, při kterých vlhkost vzduchu klesá pod hranici 30% nebo naopak stoupá nad 70 %, může vážně poškodit všechny lepené spoje mezi parketami, způsobit seschnutí nebo zvlnění podlah. Ve skutečnosti není tento proces pohybu dřeva náhlý a lakovaný povrch zpomalí vysychání nebo nabobtnání parket. Testy ukázaly, že se dřevo vyrovnává se změnami vlhkosti vzduchu čí podkladu v průběhu 20–30 dnů. Ideální variantou jsou prostory celoročně bez výrazných výkyvů relativních vlhkostí ( RH ), kde nedochází téměř k žádným objemovým změnám dřeva. Náchylnost k bobtnání či k sesychání parket je úměrná k šíři parket. Jelikož je úroveň sesychání či bobtnání největší v tangenciálním směru vláken, dochází k pohybu parket nejčastěji v jejich šíři. Zjednodušeně řečeno, čím širší parketa tím vyšší riziko její deformace či sesychání. Toto riziko je ovšem dále závislé na objemové stálosti jednotlivých dřevin. Není tak zcela úplně důležitá tvrdost dřeviny, ale její tvarová stálost, která je mnohem důležitější. V praxi to pak znamená, že použijeme-li dvě různé dřeviny v podmínkách s velmi výraznými změnami ve vzdušných vlhkostech, u stabilních dřevin bude docházet k velmi malým deformacím, zatímco u velmi nestabilních dřevin dojde k deformacím značným. Na druhou stranu je ovšem nutno podotknout, že při dodržení předepsaných hodnot vlhkosti prostředí nedochází k sesychání či bobtnání ani u velmi nestabilních dřevin. Dřevo je jedinečný přírodní vysoce trvanlivý materiál, a tak by měl uživatel tolerovat možnost případných spár či bobtnání, a to platí nejen pro masivní podlahy, ale i pro nábytek a další výrobky z masivního dřeva. Výrobce ani dodavatel nenese žádnou zodpovědnost za procesy deformace parket v průběhu užívání. Informujte se o vhodnosti určitých druhů dřeva - parket pro váš interiér a doporučujeme používání vlhkoměru a dodržování vlhkosti v rozmezí 50-60 % bez výrazných výkyvů a teplot mezi 20 - 24 °C.

Tabulka vlhkosti.

Účinek relativní vlhkosti vzduchu na vlhkost dřeva

Pokojová teplota °C

Relativní vlhkost vzduchu v procentech

10 °C

12

17

22

28

35

41

47

53

58

15 °C

12

17

22

28

35

42

48

54

59

20 °C

13

18

23

29

36

44

48

55

60

25 °C

13

18

24

30

37

46

50

56

61

30 °C

13

18

25

31

38

47

51

57

62

Vlhkost dřeva

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Příklad práce s tabulkou:

Je-li teplota v místnosti 25 °C a relativní vlhkost vzduchu 46 % , vlhkost dřeva bude 8 %.

V zimním období může relativní vlhkost vzduchu klesnout pod 30 % a v letních měsících stoupnout nad 70 %. Toto široké rozpětí (40%) ve vzdušné vlhkosti způsobí 7% změnu ve vlhkosti parket. Podmínky při kterých vlhkost vzduchu klesá pod hranici 30% nebo naopak stoupá nad 70 % může  poškodit všechny lepené spoje mezi parketami, způsobit seschnutí nebo zvlnění parket. Ve skutečnosti není tento proces náhlý a lakovaný povrch zpomalí vysychání nebo nabobtnání parket. Testy ukázaly že dřevo vyrovnává změny vlhkosti v průběhu 20 – 30 dnů.

Nároky na podklad před pokládkou - vlastnosti podkladních betonů

 

Kvalitu dřevěné podlahy zejména ovlivňují tyto základní faktory - stavební připravenost a dodržení technologických postupů během montáže, správné skladování materiálu, šetrné užívání dřevěných podlah a jejich údržba.

Podklad pro dřevěné parkety (palubky, vlysy, prkna) musí být rovný, dostatečně pevný a především suchý.

Rovnost podkladu by se měla udržet v rozpětí +-2 mm na 2 metry latě.

Vlhkost podkladních betonů do 2,5 % (v případě pokládky na podlahové topení do 1,5 %). Pokud kladete podlahu na dřevěné podkladní desky (osb nebo dřevotřísku), musí mít tyto rovnoměrnou vlhkost. Před samotnou instalací parket doporučuje ČSN vlhkosti podkladních betonů do 2,5 %. Praxe však dokazuje, že optimální vlhkosti podkladních betonů jsou cca 2 % a méně.

Vlhkost v místnosti pokládky by měla být stabilní, stavební a jiné práce s rizikem zvlhčení klimatu musí být ukonečeny. Relativní vlhkost vzduchu by měla být konzistentní mezi 40-60%, pokud toto nebude dodrženo, úměrně se zvyšuje riziko tvarových změn výsledné podlahy. V případě, že se finální úprava parket vytváří na místě po pokládce /broušení/, doporučujeme s ohledem na možnou prašnost naplánovat vymalování na závěr.


AKLIMATIZACE PARKET PŘED POKLÁDKOU

Častým dotazem zákazníků je, zdali mají být parkety dodány na místo instalace cca 14 dní před pokládkou. Podmínky v interiéru pro aklimatizaci či skladování parket musí odpovídat doporučením uvedených v předchozím odstavci. Nikdy nenavážejte dřevo, jsou-li vlhkostní a teplotní podmínky v interiéru pro dřevo nevyhovující, například při vlhkých podkladních betonech a omítkách, dalších stavebních činnostech , renovacích, malování či jiných mokrých procesech. U dřeva by došlo k deformacím a jeho následnému znehodnocení.

Je-li relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 50-60 %, odpovídá to vlhkostem dřeva 8-10 % a tudíž zde již nedojde k žádnému vyrovnávání vlhkostí dřeva ani k jeho "pohybu" a tak můžeme instalovat parkety ihned po dodání. V případě, že jsou hodnoty RV nižší než 50% nebo naopak vyšší než 60%, bude ze strany dřeva docházet k vyrovnání vlhkostí, tím k objemovým změnám parket nejčastěji v jejich šíři. Prvních 80 % změn vlhkosti dřevo vyrovnává v průběhu 12 - 20 dnů, zbývajících 20 % do 30 dnů.

PODLAHOVÉ TOPENÍ

Dalším častým dotazem je, zda-li dřevěné masivní parkety mohou být položeny na systémy podlahového topení. Pro dřevěné podlahy se nedoporučují systémy elektrického podlahového topení. Profesionálně instalované teplovodní podlahové topení může být použito, nicméně uživatel bude po celou dobu muset dodržovat speciální doporučení a pokyny pro provoz v kombinaci s dřevěnými podlahovinami. Dřevo je izolant, tudíž je nutné použít pouze takovou sílu dřeva, aby prostupnost tepla byla dostatečně efektivní pro provoz topení. Každá dřevina dle tvrdosti a hustoty nabízí jiný tepelný odpor. Měkké dřeviny více izolují, zatímco tvrdé dřevo mnohem lépe přenáší teplo. Některé dřeviny na podlahové topení nejsou vhodné vůbec. Jedná se o dřeviny s vysokým indexem sesychavosti, například Buk, Ipe, Jatoba, Tauari a další. O těchto dřevinách se informujte u svého dodavatele podlah.

Nejstabilnější dřeviny s velmi nízkým indexem tangenciálních sesychavosti jsou Merbau, Doussie, Iroko, Teak. Spáry mezi jednotlivými vlysy se však za použití podlahového topení mohou objevit i u těchto vysoce stabilních dřevin, jelikož dřevo je vystaveno opravdu náročným podmínkám.

Tepelná odolnost je vyjádřena ve stupních Kelvina. Propočet se prování přenosem tepelné energie ve wattech skrze 1mm silnou a 1 m2 velkou desku, zatímco rozdíl mezi teplotami na jednotlivých stranách vyjadřují stupně Kelvina.Pro zajištění efektivity podlahového topení nesmí být použita krytina s tepelným odporem nad 0,18 m2 K/W.Uvedené hodnoty jsou pouze orientační a budou se měnit dle druhu použité dřeviny.

Přesný výpočet hodnot tepelných prostupností žádejte u vašeho projektanta podlahového topení.

INSTALACE NA PODLAHOVÉ TOPENÍ

  1. Betonové, či anhydritové podlahy musí být připraveny odborně dle patřičných norem. Betonové podlahy musí vyhovovat vlhkostním normám minimálně 21 dní před pokládkou dřevěných podlah.
  2. Zhruba 14 dní před instalací dřevěných podlah, je nově instalované podlahové topení spuštěno na poloviční výkon a zajištěno dobré větrání místnosti.
  3. Podlahové topení vypněte jeden či dva dny před pokládkou dřevěných podlah. Teplota ke kladení dřevěných podlah je 18-22 °C. Pro kontrolu vlhkosti pokladních betonů použijte profesionální vlhkoměr. Nikdy neinstalujte dřevěné podlahy v případě, že by vlhkostní hodnoty byly nevyhovující. Relativní vlhkost v místnosti by měla být v rozmezí 45-55%.
  4. Instalace dřevěných podlah musí probíhat odborně dle norem. Vlhkosti dřevěných podlahy musí být v rozmezí 7-11%.
  5. Po instalaci dřevěných podlah zapněte a zvyšujte teplotu podlahového topení postupně o 5 °C každé 3 až 4 dny, tím se vyhnete zničení podlah. Stejný postup použijte i při vypínání podlahového topení.
  6. Důležité. Nikdy nepřekračujte teplotu podlahového topení na povrchu mezi 25-27 °C. Relativní vlhkosti vzduchu dodržujte v rozmezí 50-60 %

Výkyvy vlhkostí a teplot ve většině případů způsobuje u dřevěných podlah nepatrné nebo malé spáry mezi jednotlivými kusy podlahy, zejména během topné sezóny. U dřevěných podlah jsou tyto spáry způsobené pohyby dřeva reagující na klimatické změny zcela přirozené a musí být akceptovány, jelikož se jim dá předcházet jen velmi obtížně.

Výše uvedené informace zahrnují základní principy chování dřeva a nejčastější dotazy klientů. Nepřebíráme zodpovědnost za vady vzniklé i přes dodržování uvedených doporučení. Vždy dodržujte  stavební normy a předpisy.


Rizika spojená s nedostatečnou relativní vlhkostí intriéru


Je všeobecně známým faktem, že příliš suché prostředí v interiéru pod 35 % relativní vlhkosti vzduchu (RVV) může vyvolávat celou řadu zdravotních potíží od nepříjemného přesoušení a dráždění pokožky, způsobujícího svědění až po problémy s dýcháním, zvláště u astmatiků. Jeden cm3 dřeva je schopen při teplotě 20 °C absorbovat a opět uvolnit přibližně 25 mg vody při změně své vlhkosti v rozmezí 7 - 13 %, což odpovídá změně RVV v rozpětí 35 - 70 % (hodnoty dlouhodobého kolísání RVV v interiérech vlivem venkovních a vnitřních klimatických podmínek během roku, daných naší geografickou polohou). Tím, že dřevo neustále přijímá a odevzdává při styku s okolním prostředím vlhkost, může do jisté míry regulovat kolísavý stav vlhkosti v interiéru. Záleží ovšem na mnoha okolnostech, zejména na množství dřeva a dřevěných výrobků v místnosti a na způsobu jejich povrchové úpravy, do jaké míry tato regulace bude účinná. Jedná se však spíše o pokus pozitivního náhledu na ve skutečnosti negativní jev, jakým objemová nestálost dřeva, způsobovaná jeho přirozenou sorpční schopností, bezesporu je.
Faktem totiž zůstává, že příliš nízká anebo naopak příliš vysoká a ze všeho nejvíce kolísavá RVV v interiéru škodí nejen jeho obyvatelům, ale i dřevěným výrobkům, které takovým změnám zpravidla nejsou konstrukčně uzpůsobeny. V praxi to tedy znamená, že spíše než využívání dřeva jako regulátoru zdravého klimatu v interiéru je třeba k tomuto účelu používat speciální přístroje - zvlhčovače, kterých je již na našem trhu poměrně dostatek. Udržováním vhodných pokojových klimatických podmínek, zejména v mrazivých zimních měsících, jejichž optimální hodnota pro pobyt člověka je 40 - 60 % RVV při teplotě 20 °C, pak sekundárně ovlivňujeme stabilitu rovnovážné vlhkosti dřeva, a tím i jeho objemových změn. 

Pakliže jsme se v úvodu tohoto článku zmínili o hodnotách dlouhodobého kolísání RVV v interiérech (35 - 70 %), jemuž odpovídá rozpětí rovnovážné vlhkosti dřeva v tomto prostředí 7 - 13 %, je třeba zmínit se i o tom, že tomuto rozpětí odpovídá objemová změna dřeva v tangenciálním směru až o 2,4 %, tj. 2,4 mm/ 100 mm. Převedeme-li si tuto teoretickou poznámku na konkrétní příklad, pak třeba u celomasivní dřevěné podlahy z parketových vlysů, položené přesně podle doporučujících požadavků normy, tzn. za stejných klimatických podmínek, jaké budou v místnosti při užívání, může dojít při poklesu RVV pod hranici zdravého klimatu, tj. 35 %, až k několikanásobnému zvětšení spár mezi parketami. řečeno jinými slovy, parketová podlaha, respektive změna šířek spár mezi parketami, může tedy zpětně sloužit jako ukazatel zdravého klimatu v místnosti. V tomto případě už se nejedná pouze o teoretické úvahy, o čemž nás mohou přesvědčit i následující výsledky nedávného šetření jednoho z odborných institutů v Německu. 

Předmětem šetření byl stav dřevěných podlah po dlouhé a tuhé zimě a adekvátně dlouhé topné sezóně 1995/1996. Téměř bez výjimky bylo v rámci těchto kontrol zjištěno, že hlavní příčinou vzniku reklamovaných spár, tvarových změn a prasklin jsou nepříznivé podmínky pokojového klimatu způsobující přesušení nebo naopak zvýšení vlhkosti dřevěných materiálů. 

Současné platné normy pro parkety neuvádějí pro přípustné rozměry spár žádné údaje, a tak byly ze strany institutu v této souvislosti stanoveny přípustné tolerance rozměrů spár jednak ze zkušeností znalců institutu a jiných odborníků, jednak převzetím zveřejněných zjištění ústředního svazu pro parketovou a podlahovou technologii. Přípustné tolerance rozměrů spár byly stanoveny u deskových parket podle třídění mezi 0,5 - 0,7 mm, u mozaikových a hotových parket (fertigparkett) mezi 0,3 - 0,5 mm a u lepených vícevrstvých podlahových konstrukcí na 0,2 mm, přičemž tyto tolerance platí pouze ve spojení s vhodnými pokojovými klimatickými podmínkami, případně při nepatrném překročení těchto podmínek (RVV 40 - 60 % při teplotě 20 °C). Jedná se o hodnoty, které odpovídají rovnovážné vlhkosti dřeva 7,4 až 10,6 %, s níž jsou parkety běžně dodávány. 

V rámci znaleckých posudků institutu na reklamované parketové a podlahové konstrukce byly na stavbách kromě spár širších než 1 mm zjištěny prohloubeniny, tzn. konkávní deformace parketových lamel, parketových desek a hotových parketových prvků o velikosti rovněž větší než 1 mm, jakož i uvolnění krycích vrstev u hotových parketových dílců a praskliny jednotlivých parketových desek a lamel, které daleko překračovaly běžné meze. Současně byly téměř ve všech těchto objektech naměřeny extrémně nízké hodnoty RVV, přičemž střední hodnota vlhkosti vzduchu ve sledovaných budovách v topné sezóně 1995 - 1996 činila cca 30 %. V rámci měření vlhkosti dřeva v jednotlivých objektech byla u parketových podlah zjištěna průměrná vlhkost kolem 5 - 6 %, čímž bylo prokázáno dlouhodobé působení nepříznivých klimatických podmínek především nízkých hodnot vlhkosti vzduchu. Některé zjištěné hodnoty RVV a vlhkosti dřevěných podlah při průměrné teplotě vzduchu v místnosti kolem 20 °C jsou uvedeny v následující tabulce:

Relativní vlhkost vzduchu 35 30 25 20
Vlhkost dřeva 6,7 5,9 5,2 4,6

Tyto hodnoty, vzhledem k danému rozměrovému úbytku různých dřevin, vedou ke vzniku spár, jejichž rozměry vysoce překračují toleranční hodnoty spárových šířek. Pokud v této souvislosti také neplní stoprocentně svou funkci lepený spoj jako aretace jednotlivých parketových desek k podkladu, vznikají navíc dutá a odlepená místa v oblasti hran jednotlivých parketových desek, lamel a prvků. Jako extrémní příklad zde institut uvádí jednu prodejnu, kde byla v únoru 1996 při vnitřní teplotě vzduchu 23 °C a RVV 14 % naměřena vlhkost dřeva od 3,5 do 4,5 %. Objemová změna dřeva v tangenciálním směru při takovém poklesu vlhkosti z původních přibližně 10 % může být až 2,6 %, tzn. 2,6 mm/100 mm. 

S ohledem na výsledky šetření a požadavek normy DIN 18 356 - Parketářské práce - citujeme: Zhotovitel musí předat objednateli písemné pokyny v nezbytném rozsahu. Ty by měly rovněž obsahovat i pokyny ohledně doporučeného pokojového klimatu.

Institut doporučuje, aby výrobce - zhotovitel v rámci svých pokynů a informačních povinností každému zákazníkovi včas předal náležitý návod k ošetřování, který by měl obsahovat také důležité pokyny pro dosažení vhodných pokojových klimatických podmínek. To znamená např. upozornit na vhodné zvlhčovače vzduchu, které dosahují vyšší účinnosti než např. fontánky a pokojové rostliny. Navíc během každého obchodního jednání, týkajícího se dřevěných materiálů, zvláště u kritických dřevin jako jsou např. buk a javor, by měla být splněna základní informační povinnost, týkající se dodržování vhodných vnitřních klimatických podmínek.

Technické informace

Klasické parketové dřevěné podlahy jsou reprezentativní, elegantní a jednou z nejtrvanlivějších  podlahových  krytin. Dřevo nabízí krásu, odolnost a neopakovatelnou atmosféru. Následující informace slouží k pochopení vlastností dřeva a jeho chování jako přírodního materiálu. Aby si Vaše parketové podlahy uchovaly svou kvalitu a estetický vzhled po dlouhou dobu, věnujte jim pozornost.

KVALITA

Dodáváme pouze vysoce kvalitní dřevařské produkty, od předních výrobců v EU splňující přísné Evropské normy. Masivní celodřevěné podlahy jsou dodávány v přírodním, lakovaném nebo olejovaném provedení jako polotovary s nutností jejich instalace a sesazení odbornou firmou. V případě dodání „bez povrchové úpravy“ bývá nutné kytování, zbroušení povrchu a konečně povrchová úprava. Před instalací podlah a v jejich průběhu vždy kontrolujte každý instalovaný kus. Jestliže by se v dodávce vyskytl vadný kus, nikdy jej neinstalujte.

BAREVNÉ ODLIŠNOSTI DŘEVA

Dřevo je zcela nenapodobitelný přírodní materiál, kde každý kus je zcela jedinečný jak v barvě, kresbě a struktuře, podobně jako je jedinečný každý strom v přírodě. Barevné přírodní odlišnosti (i výrazné) mezi jednotlivými kusy jsou zcela přirozené (zejména pro exotické dřeviny) a nemají vliv na jakost dřeva. Každý kus je originál pocházející z rostlých kmenů a není tedy možné dosáhnout jednotnosti v barvě dřeva nebo v jeho struktuře. Kdo dokáže ohodnotit tuto krásu a neopakovatelnost, ten porozumí jedinečnosti tohoto přírodního materiálu. Hledáte-li pouze barevně a strukturálně jednotný materiál, dřevo si raději nepořizujte. Ze stejných důvodů nebývá dodané dřevo naprosto shodné se vzorky, které vidíte vystavené u nás v prodejně, každý kus je originál.

POVRCHOVÁ ÚPRAVA

Ošetření povrchu parket lakem či olejem chrání dřevo před opotřebením pomocí ochranné vrstvy. Parkety jsou tedy chráněny před nečistotou a to umožňuje jejich snadnou údržbu. Nicméně tato vrstva podléhá určitému opotřebení. Špína a zrnka prachu nebo ostré předměty způsobují oděr povrchu nátěru. Povrch parket přestává být chráněn a po určité době je nutné nátěr zrekonstruovat. Lze říci, že ani použití  nejodolnějších laků nebo olejů nezabrání poškrábání povrchu, nezamezíte-li nánosu písku, kamínků nebo působení ostrých předmětů, které jsou pro parkety a laky běžnou příčinou poškození povrchu. Doporučujeme instalaci čistících zón do vstupních prostor, případně instalaci odolnějšího podlahového materiálu do předsíně /dlažba/. Nábytek doporučujeme  opatřetit filcovými podložkami /nohy židlí, stolů/ a při posouvání nebo manipulaci s vybavením bytu /skříně atd./ dbejte maximální opatrnosti. Povrch vždy vytírejte jen lehce navlhčeným, respektive dobře vyždímaným hadrem. Nikdy nepoužívejte větší množství vody k čištění dřevěných podlah. V žádném případě nepoužívejte abrasivní čistící prostředky /typu Cif/, agresivní čistící prostředky, která by poškodily povrch. Velmi důležitý je vhodný výběr povrchové úpravy podlahy, která tvoří hlavní ochranu proti otěru parket. My doporučujeme použití vhodných typů profesionální laků, případně objednat povrchovou úpravu přímo od výrobce. Kvalita laku je v tomto případě nejvyšší, továrny využívají techniky polévání lakem nejméně v 5-ti vrstvách za použití vytvrzujících UV lamp, čímž dosahují dokonalého jednolitého povrchu ve velmi vysoké kvalitě. Tyto parkety bývají zpravidla opatřeny po obvodu tzv. mikrofází /zbroušení o cca.1mm/. To proto, že jsou určeny přímo k  pokládce a tudíž se již netmelí, nebrousí a tato mikrofáze je vlastně přiznanou spárou. Ta pohltí připadné obvyklé „pracování“ dřeva, zároveň však dává vyniknout dřevěné podlaze v celé její kráse, podlaha pak nevypadá jako plovoucí..

LAK NEBO OLEJ ?

Častá otázka, na kterou odpovídáme. V případě aplikace laků je povrch dřeva uzavřen pod několika velmi tenkými vrstvami laku a dřevo je perfektně chráněno před nečistovou a vnějšími vlivy. Takto upravený povrch obvykle nevyžaduje přelakování po řadu let, v podstatě do té doby, dokud povrch mechanicky nepoškodíte. Pak je nutná rekonstrukce, tedy zbroušení a opětovné nalakování. V případě použití olejů má povrch dřeva velmi přírodní vzhled, avšak dřevo není chráněno tak, jak je tomu při použití laků, má  otevřené póry, tudíž snáze podléhá znečištění a absorpci nečistot. Olejovaný povrch po zanesení nečistotami vyžaduje přebroušení a čištění a znovu napuštění olejové vrstvy, které se obvykle provádí dle potřeby a míry znečištění cca 1 - 2x do roka.

Rekonstrukci podlahy doporučujeme svěřit specializované firmě.

Výhody povrchové úpravy olejem: snadno lze opravit lokálně znečištění nebo mechanické poškození, vyniká struktura dřeva.

Nevýhody: nutnost pravidelné údržby, minimálně 1xrok obnovovat vrstvu oleje

Výhody povrchové úpravy lakováním: bezúdržbový provoz, lepší ochrana dřeva, tvrdší povrch.

Nevýhody: v případě lokálního mechanického poškození nebo neodstranitelného znečištění je nutné podlahu celou přebrousit a opětovně lakovat v celé ploše.


PŘÍČINY SESYCHÁNÍ NEBO BOBTNÁNÍ PARKET

Dřevo je přírodní materiál, který reaguje na vlivy, které jej obklopují, zejména pak na vlhkost vzduchu a teplotu. Sesychání či bobtnání dřeva není vadou dřeva, ale pouze důsledkem působení okolních vlivů, které na dřevo působí a s nimiž se musí vypořádat. Masivní parkety jsou pečlivě sušeny a dodávány s obsahem vlhkosti dřeva 7 až 11 %. Takto vysušené dřevo je připraveno k instalaci v interiérech s teplotami od 20 - 24°C s relativní vlhkostí vzduchu 50 až 60 % bez výrazných výkyvů. Po celou dobu své životnosti však dřevo reaguje na klimatické změny prostření, ve kterém se nachází a mění svůj objem, takzvaně bobtná či sesychá a přizpůsobuje se.

Při nízké relativní vlhkosti vzduchu i pečlivě vysušené dřevo dále vysychá a sesychá zejména v tangenciálním směru růstu vláken, nejčastěji tedy v šíři parkety. Při vyšších vlhkostech vzduchu dřevo tyto vlhkosti absorbuje a rozpíná se. V extrémních podmínkách, při kterých vlhkost vzduchu klesá pod hranici 30% nebo naopak stoupá nad 70 %, může vážně poškodit všechny lepené spoje mezi parketami, způsobit seschnutí nebo zvlnění podlah. Ve skutečnosti není tento proces pohybu dřeva náhlý a lakovaný povrch zpomalí vysychání nebo nabobtnání parket. Testy ukázaly, že se dřevo vyrovnává se změnami vlhkosti vzduchu čí podkladu v průběhu 20–30 dnů. Ideální variantou jsou prostory celoročně bez výrazných výkyvů relativních vlhkostí ( RH ), kde nedochází téměř k žádným objemovým změnám dřeva. Náchylnost k bobtnání či k sesychání parket je úměrná k šíři parket. Jelikož je úroveň sesychání či bobtnání největší v tangenciálním směru vláken, dochází k pohybu parket nejčastěji v jejich šíři. Zjednodušeně řečeno, čím širší parketa tím vyšší riziko její deformace či sesychání. Toto riziko je ovšem dále závislé na objemové stálosti jednotlivých dřevin. Není tak zcela úplně důležitá tvrdost dřeviny, ale její tvarová stálost, která je mnohem důležitější. V praxi to pak znamená, že použijeme-li dvě různé dřeviny v podmínkách s velmi výraznými změnami ve vzdušných vlhkostech, u stabilních dřevin bude docházet k velmi malým deformacím, zatímco u velmi nestabilních dřevin dojde k deformacím značným. Na druhou stranu je ovšem nutno podotknout, že při dodržení předepsaných hodnot vlhkosti prostředí nedochází k sesychání či bobtnání ani u velmi nestabilních dřevin. Dřevo je jedinečný přírodní vysoce trvanlivý materiál, a tak by měl uživatel tolerovat možnost případných spár či bobtnání, a to platí nejen pro masivní podlahy, ale i pro nábytek a další výrobky z masivního dřeva. Výrobce ani dodavatel nenese žádnou zodpovědnost za procesy deformace parket v průběhu užívání. Informujte se o vhodnosti určitých druhů dřeva - parket pro váš interiér a doporučujeme používání vlhkoměru a dodržování vlhkosti v rozmezí 50-60 % bez výrazných výkyvů a teplot mezi 20 - 24 °C.

Tabulka vlhkosti.

Účinek relativní vlhkosti vzduchu na vlhkost dřeva

Pokojová teplota °C

Relativní vlhkost vzduchu v procentech

10 °C

12

17

22

28

35

41

47

53

58

15 °C

12

17

22

28

35

42

48

54

59

20 °C

13

18

23

29

36

44

48

55

60

25 °C

13

18

24

30

37

46

50

56

61

30 °C

13

18

25

31

38

47

51

57

62

Vlhkost dřeva

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Příklad práce s tabulkou:

Je-li teplota v místnosti 25 °C a relativní vlhkost vzduchu 46 % , vlhkost dřeva bude 8 %.

V zimním období může relativní vlhkost vzduchu klesnout pod 30 % a v letních měsících stoupnout nad 70 %. Toto široké rozpětí (40%) ve vzdušné vlhkosti způsobí 7% změnu ve vlhkosti parket. Podmínky při kterých vlhkost vzduchu klesá pod hranici 30% nebo naopak stoupá nad 70 % může  poškodit všechny lepené spoje mezi parketami, způsobit seschnutí nebo zvlnění parket. Ve skutečnosti není tento proces náhlý a lakovaný povrch zpomalí vysychání nebo nabobtnání parket. Testy ukázaly že dřevo vyrovnává změny vlhkosti v průběhu 20 – 30 dnů.

Nároky na podklad před pokládkou - vlastnosti podkladních betonů

 

Kvalitu dřevěné podlahy zejména ovlivňují tyto základní faktory - stavební připravenost a dodržení technologických postupů během montáže, správné skladování materiálu, šetrné užívání dřevěných podlah a jejich údržba.

Podklad pro dřevěné parkety (palubky, vlysy, prkna) musí být rovný, dostatečně pevný a především suchý.

Rovnost podkladu by se měla udržet v rozpětí +-2 mm na 2 metry latě.

Vlhkost podkladních betonů do 2,5 % (v případě pokládky na podlahové topení do 1,5 %). Pokud kladete podlahu na dřevěné podkladní desky (osb nebo dřevotřísku), musí mít tyto rovnoměrnou vlhkost. Před samotnou instalací parket doporučuje ČSN vlhkosti podkladních betonů do 2,5 %. Praxe však dokazuje, že optimální vlhkosti podkladních betonů jsou cca 2 % a méně.

Vlhkost v místnosti pokládky by měla být stabilní, stavební a jiné práce s rizikem zvlhčení klimatu musí být ukonečeny. Relativní vlhkost vzduchu by měla být konzistentní mezi 40-60%, pokud toto nebude dodrženo, úměrně se zvyšuje riziko tvarových změn výsledné podlahy. V případě, že se finální úprava parket vytváří na místě po pokládce /broušení/, doporučujeme s ohledem na možnou prašnost naplánovat vymalování na závěr.


AKLIMATIZACE PARKET PŘED POKLÁDKOU

Častým dotazem zákazníků je, zdali mají být parkety dodány na místo instalace cca 14 dní před pokládkou. Podmínky v interiéru pro aklimatizaci či skladování parket musí odpovídat doporučením uvedených v předchozím odstavci. Nikdy nenavážejte dřevo, jsou-li vlhkostní a teplotní podmínky v interiéru pro dřevo nevyhovující, například při vlhkých podkladních betonech a omítkách, dalších stavebních činnostech , renovacích, malování či jiných mokrých procesech. U dřeva by došlo k deformacím a jeho následnému znehodnocení.

Je-li relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 50-60 %, odpovídá to vlhkostem dřeva 8-10 % a tudíž zde již nedojde k žádnému vyrovnávání vlhkostí dřeva ani k jeho "pohybu" a tak můžeme instalovat parkety ihned po dodání. V případě, že jsou hodnoty RV nižší než 50% nebo naopak vyšší než 60%, bude ze strany dřeva docházet k vyrovnání vlhkostí, tím k objemovým změnám parket nejčastěji v jejich šíři. Prvních 80 % změn vlhkosti dřevo vyrovnává v průběhu 12 - 20 dnů, zbývajících 20 % do 30 dnů.

PODLAHOVÉ TOPENÍ

Dalším častým dotazem je, zda-li dřevěné masivní parkety mohou být položeny na systémy podlahového topení. Pro dřevěné podlahy se nedoporučují systémy elektrického podlahového topení. Profesionálně instalované teplovodní podlahové topení může být použito, nicméně uživatel bude po celou dobu muset dodržovat speciální doporučení a pokyny pro provoz v kombinaci s dřevěnými podlahovinami. Dřevo je izolant, tudíž je nutné použít pouze takovou sílu dřeva, aby prostupnost tepla byla dostatečně efektivní pro provoz topení. Každá dřevina dle tvrdosti a hustoty nabízí jiný tepelný odpor. Měkké dřeviny více izolují, zatímco tvrdé dřevo mnohem lépe přenáší teplo. Některé dřeviny na podlahové topení nejsou vhodné vůbec. Jedná se o dřeviny s vysokým indexem sesychavosti, například Buk, Ipe, Jatoba, Tauari a další. O těchto dřevinách se informujte u svého dodavatele podlah.

Nejstabilnější dřeviny s velmi nízkým indexem tangenciálních sesychavosti jsou Merbau, Doussie, Iroko, Teak. Spáry mezi jednotlivými vlysy se však za použití podlahového topení mohou objevit i u těchto vysoce stabilních dřevin, jelikož dřevo je vystaveno opravdu náročným podmínkám.

Tepelná odolnost je vyjádřena ve stupních Kelvina. Propočet se prování přenosem tepelné energie ve wattech skrze 1mm silnou a 1 m2 velkou desku, zatímco rozdíl mezi teplotami na jednotlivých stranách vyjadřují stupně Kelvina.Pro zajištění efektivity podlahového topení nesmí být použita krytina s tepelným odporem nad 0,18 m2 K/W.Uvedené hodnoty jsou pouze orientační a budou se měnit dle druhu použité dřeviny.

Přesný výpočet hodnot tepelných prostupností žádejte u vašeho projektanta podlahového topení.

INSTALACE NA PODLAHOVÉ TOPENÍ

  1. Betonové, či anhydritové podlahy musí být připraveny odborně dle patřičných norem. Betonové podlahy musí vyhovovat vlhkostním normám minimálně 21 dní před pokládkou dřevěných podlah.
  2. Zhruba 14 dní před instalací dřevěných podlah, je nově instalované podlahové topení spuštěno na poloviční výkon a zajištěno dobré větrání místnosti.
  3. Podlahové topení vypněte jeden či dva dny před pokládkou dřevěných podlah. Teplota ke kladení dřevěných podlah je 18-22 °C. Pro kontrolu vlhkosti pokladních betonů použijte profesionální vlhkoměr. Nikdy neinstalujte dřevěné podlahy v případě, že by vlhkostní hodnoty byly nevyhovující. Relativní vlhkost v místnosti by měla být v rozmezí 45-55%.
  4. Instalace dřevěných podlah musí probíhat odborně dle norem. Vlhkosti dřevěných podlahy musí být v rozmezí 7-11%.
  5. Po instalaci dřevěných podlah zapněte a zvyšujte teplotu podlahového topení postupně o 5 °C každé 3 až 4 dny, tím se vyhnete zničení podlah. Stejný postup použijte i při vypínání podlahového topení.
  6. Důležité. Nikdy nepřekračujte teplotu podlahového topení na povrchu mezi 25-27 °C. Relativní vlhkosti vzduchu dodržujte v rozmezí 50-60 %

Výkyvy vlhkostí a teplot ve většině případů způsobuje u dřevěných podlah nepatrné nebo malé spáry mezi jednotlivými kusy podlahy, zejména během topné sezóny. U dřevěných podlah jsou tyto spáry způsobené pohyby dřeva reagující na klimatické změny zcela přirozené a musí být akceptovány, jelikož se jim dá předcházet jen velmi obtížně.

Výše uvedené informace zahrnují základní principy chování dřeva a nejčastější dotazy klientů. Nepřebíráme zodpovědnost za vady vzniklé i přes dodržování uvedených doporučení. Vždy dodržujte  stavební normy a předpisy.


Rizika spojená s nedostatečnou relativní vlhkostí intriéru


Je všeobecně známým faktem, že příliš suché prostředí v interiéru pod 35 % relativní vlhkosti vzduchu (RVV) může vyvolávat celou řadu zdravotních potíží od nepříjemného přesoušení a dráždění pokožky, způsobujícího svědění až po problémy s dýcháním, zvláště u astmatiků. Jeden cm3 dřeva je schopen při teplotě 20 °C absorbovat a opět uvolnit přibližně 25 mg vody při změně své vlhkosti v rozmezí 7 - 13 %, což odpovídá změně RVV v rozpětí 35 - 70 % (hodnoty dlouhodobého kolísání RVV v interiérech vlivem venkovních a vnitřních klimatických podmínek během roku, daných naší geografickou polohou). Tím, že dřevo neustále přijímá a odevzdává při styku s okolním prostředím vlhkost, může do jisté míry regulovat kolísavý stav vlhkosti v interiéru. Záleží ovšem na mnoha okolnostech, zejména na množství dřeva a dřevěných výrobků v místnosti a na způsobu jejich povrchové úpravy, do jaké míry tato regulace bude účinná. Jedná se však spíše o pokus pozitivního náhledu na ve skutečnosti negativní jev, jakým objemová nestálost dřeva, způsobovaná jeho přirozenou sorpční schopností, bezesporu je.
Faktem totiž zůstává, že příliš nízká anebo naopak příliš vysoká a ze všeho nejvíce kolísavá RVV v interiéru škodí nejen jeho obyvatelům, ale i dřevěným výrobkům, které takovým změnám zpravidla nejsou konstrukčně uzpůsobeny. V praxi to tedy znamená, že spíše než využívání dřeva jako regulátoru zdravého klimatu v interiéru je třeba k tomuto účelu používat speciální přístroje - zvlhčovače, kterých je již na našem trhu poměrně dostatek. Udržováním vhodných pokojových klimatických podmínek, zejména v mrazivých zimních měsících, jejichž optimální hodnota pro pobyt člověka je 40 - 60 % RVV při teplotě 20 °C, pak sekundárně ovlivňujeme stabilitu rovnovážné vlhkosti dřeva, a tím i jeho objemových změn. 

Pakliže jsme se v úvodu tohoto článku zmínili o hodnotách dlouhodobého kolísání RVV v interiérech (35 - 70 %), jemuž odpovídá rozpětí rovnovážné vlhkosti dřeva v tomto prostředí 7 - 13 %, je třeba zmínit se i o tom, že tomuto rozpětí odpovídá objemová změna dřeva v tangenciálním směru až o 2,4 %, tj. 2,4 mm/ 100 mm. Převedeme-li si tuto teoretickou poznámku na konkrétní příklad, pak třeba u celomasivní dřevěné podlahy z parketových vlysů, položené přesně podle doporučujících požadavků normy, tzn. za stejných klimatických podmínek, jaké budou v místnosti při užívání, může dojít při poklesu RVV pod hranici zdravého klimatu, tj. 35 %, až k několikanásobnému zvětšení spár mezi parketami. řečeno jinými slovy, parketová podlaha, respektive změna šířek spár mezi parketami, může tedy zpětně sloužit jako ukazatel zdravého klimatu v místnosti. V tomto případě už se nejedná pouze o teoretické úvahy, o čemž nás mohou přesvědčit i následující výsledky nedávného šetření jednoho z odborných institutů v Německu. 

Předmětem šetření byl stav dřevěných podlah po dlouhé a tuhé zimě a adekvátně dlouhé topné sezóně 1995/1996. Téměř bez výjimky bylo v rámci těchto kontrol zjištěno, že hlavní příčinou vzniku reklamovaných spár, tvarových změn a prasklin jsou nepříznivé podmínky pokojového klimatu způsobující přesušení nebo naopak zvýšení vlhkosti dřevěných materiálů. 

Současné platné normy pro parkety neuvádějí pro přípustné rozměry spár žádné údaje, a tak byly ze strany institutu v této souvislosti stanoveny přípustné tolerance rozměrů spár jednak ze zkušeností znalců institutu a jiných odborníků, jednak převzetím zveřejněných zjištění ústředního svazu pro parketovou a podlahovou technologii. Přípustné tolerance rozměrů spár byly stanoveny u deskových parket podle třídění mezi 0,5 - 0,7 mm, u mozaikových a hotových parket (fertigparkett) mezi 0,3 - 0,5 mm a u lepených vícevrstvých podlahových konstrukcí na 0,2 mm, přičemž tyto tolerance platí pouze ve spojení s vhodnými pokojovými klimatickými podmínkami, případně při nepatrném překročení těchto podmínek (RVV 40 - 60 % při teplotě 20 °C). Jedná se o hodnoty, které odpovídají rovnovážné vlhkosti dřeva 7,4 až 10,6 %, s níž jsou parkety běžně dodávány. 

V rámci znaleckých posudků institutu na reklamované parketové a podlahové konstrukce byly na stavbách kromě spár širších než 1 mm zjištěny prohloubeniny, tzn. konkávní deformace parketových lamel, parketových desek a hotových parketových prvků o velikosti rovněž větší než 1 mm, jakož i uvolnění krycích vrstev u hotových parketových dílců a praskliny jednotlivých parketových desek a lamel, které daleko překračovaly běžné meze. Současně byly téměř ve všech těchto objektech naměřeny extrémně nízké hodnoty RVV, přičemž střední hodnota vlhkosti vzduchu ve sledovaných budovách v topné sezóně 1995 - 1996 činila cca 30 %. V rámci měření vlhkosti dřeva v jednotlivých objektech byla u parketových podlah zjištěna průměrná vlhkost kolem 5 - 6 %, čímž bylo prokázáno dlouhodobé působení nepříznivých klimatických podmínek především nízkých hodnot vlhkosti vzduchu. Některé zjištěné hodnoty RVV a vlhkosti dřevěných podlah při průměrné teplotě vzduchu v místnosti kolem 20 °C jsou uvedeny v následující tabulce:

Relativní vlhkost vzduchu 35 30 25 20
Vlhkost dřeva 6,7 5,9 5,2 4,6

Tyto hodnoty, vzhledem k danému rozměrovému úbytku různých dřevin, vedou ke vzniku spár, jejichž rozměry vysoce překračují toleranční hodnoty spárových šířek. Pokud v této souvislosti také neplní stoprocentně svou funkci lepený spoj jako aretace jednotlivých parketových desek k podkladu, vznikají navíc dutá a odlepená místa v oblasti hran jednotlivých parketových desek, lamel a prvků. Jako extrémní příklad zde institut uvádí jednu prodejnu, kde byla v únoru 1996 při vnitřní teplotě vzduchu 23 °C a RVV 14 % naměřena vlhkost dřeva od 3,5 do 4,5 %. Objemová změna dřeva v tangenciálním směru při takovém poklesu vlhkosti z původních přibližně 10 % může být až 2,6 %, tzn. 2,6 mm/100 mm. 

S ohledem na výsledky šetření a požadavek normy DIN 18 356 - Parketářské práce - citujeme: Zhotovitel musí předat objednateli písemné pokyny v nezbytném rozsahu. Ty by měly rovněž obsahovat i pokyny ohledně doporučeného pokojového klimatu.

Institut doporučuje, aby výrobce - zhotovitel v rámci svých pokynů a informačních povinností každému zákazníkovi včas předal náležitý návod k ošetřování, který by měl obsahovat také důležité pokyny pro dosažení vhodných pokojových klimatických podmínek. To znamená např. upozornit na vhodné zvlhčovače vzduchu, které dosahují vyšší účinnosti než např. fontánky a pokojové rostliny. Navíc během každého obchodního jednání, týkajícího se dřevěných materiálů, zvláště u kritických dřevin jako jsou např. buk a javor, by měla být splněna základní informační povinnost, týkající se dodržování vhodných vnitřních klimatických podmínek. 

Technické informace

Klasické parketové dřevěné podlahy jsou reprezentativní, elegantní a jednou z nejtrvanlivějších  podlahových  krytin. Dřevo nabízí krásu, odolnost a neopakovatelnou atmosféru. Následující informace slouží k pochopení vlastností dřeva a jeho chování jako přírodního materiálu. Aby si Vaše parketové podlahy uchovaly svou kvalitu a estetický vzhled po dlouhou dobu, věnujte jim pozornost.

KVALITA

Dodáváme pouze vysoce kvalitní dřevařské produkty, od předních výrobců v EU splňující přísné Evropské normy. Masivní celodřevěné podlahy jsou dodávány v přírodním, lakovaném nebo olejovaném provedení jako polotovary s nutností jejich instalace a sesazení odbornou firmou. V případě dodání „bez povrchové úpravy“ bývá nutné kytování, zbroušení povrchu a konečně povrchová úprava. Před instalací podlah a v jejich průběhu vždy kontrolujte každý instalovaný kus. Jestliže by se v dodávce vyskytl vadný kus, nikdy jej neinstalujte.

BAREVNÉ ODLIŠNOSTI DŘEVA

Dřevo je zcela nenapodobitelný přírodní materiál, kde každý kus je zcela jedinečný jak v barvě, kresbě a struktuře, podobně jako je jedinečný každý strom v přírodě. Barevné přírodní odlišnosti (i výrazné) mezi jednotlivými kusy jsou zcela přirozené (zejména pro exotické dřeviny) a nemají vliv na jakost dřeva. Každý kus je originál pocházející z rostlých kmenů a není tedy možné dosáhnout jednotnosti v barvě dřeva nebo v jeho struktuře. Kdo dokáže ohodnotit tuto krásu a neopakovatelnost, ten porozumí jedinečnosti tohoto přírodního materiálu. Hledáte-li pouze barevně a strukturálně jednotný materiál, dřevo si raději nepořizujte. Ze stejných důvodů nebývá dodané dřevo naprosto shodné se vzorky, které vidíte vystavené u nás v prodejně, každý kus je originál.

POVRCHOVÁ ÚPRAVA

Ošetření povrchu parket lakem či olejem chrání dřevo před opotřebením pomocí ochranné vrstvy. Parkety jsou tedy chráněny před nečistotou a to umožňuje jejich snadnou údržbu. Nicméně tato vrstva podléhá určitému opotřebení. Špína a zrnka prachu nebo ostré předměty způsobují oděr povrchu nátěru. Povrch parket přestává být chráněn a po určité době je nutné nátěr zrekonstruovat. Lze říci, že ani použití  nejodolnějších laků nebo olejů nezabrání poškrábání povrchu, nezamezíte-li nánosu písku, kamínků nebo působení ostrých předmětů, které jsou pro parkety a laky běžnou příčinou poškození povrchu. Doporučujeme instalaci čistících zón do vstupních prostor, případně instalaci odolnějšího podlahového materiálu do předsíně /dlažba/. Nábytek doporučujeme  opatřetit filcovými podložkami /nohy židlí, stolů/ a při posouvání nebo manipulaci s vybavením bytu /skříně atd./ dbejte maximální opatrnosti. Povrch vždy vytírejte jen lehce navlhčeným, respektive dobře vyždímaným hadrem. Nikdy nepoužívejte větší množství vody k čištění dřevěných podlah. V žádném případě nepoužívejte abrasivní čistící prostředky /typu Cif/, agresivní čistící prostředky, která by poškodily povrch. Velmi důležitý je vhodný výběr povrchové úpravy podlahy, která tvoří hlavní ochranu proti otěru parket. My doporučujeme použití vhodných typů profesionální laků, případně objednat povrchovou úpravu přímo od výrobce. Kvalita laku je v tomto případě nejvyšší, továrny využívají techniky polévání lakem nejméně v 5-ti vrstvách za použití vytvrzujících UV lamp, čímž dosahují dokonalého jednolitého povrchu ve velmi vysoké kvalitě. Tyto parkety bývají zpravidla opatřeny po obvodu tzv. mikrofází /zbroušení o cca.1mm/. To proto, že jsou určeny přímo k  pokládce a tudíž se již netmelí, nebrousí a tato mikrofáze je vlastně přiznanou spárou. Ta pohltí připadné obvyklé „pracování“ dřeva, zároveň však dává vyniknout dřevěné podlaze v celé její kráse, podlaha pak nevypadá jako plovoucí..

LAK NEBO OLEJ ?

Častá otázka, na kterou odpovídáme. V případě aplikace laků je povrch dřeva uzavřen pod několika velmi tenkými vrstvami laku a dřevo je perfektně chráněno před nečistovou a vnějšími vlivy. Takto upravený povrch obvykle nevyžaduje přelakování po řadu let, v podstatě do té doby, dokud povrch mechanicky nepoškodíte. Pak je nutná rekonstrukce, tedy zbroušení a opětovné nalakování. V případě použití olejů má povrch dřeva velmi přírodní vzhled, avšak dřevo není chráněno tak, jak je tomu při použití laků, má  otevřené póry, tudíž snáze podléhá znečištění a absorpci nečistot. Olejovaný povrch po zanesení nečistotami vyžaduje přebroušení a čištění a znovu napuštění olejové vrstvy, které se obvykle provádí dle potřeby a míry znečištění cca 1 - 2x do roka.

Rekonstrukci podlahy doporučujeme svěřit specializované firmě.

Výhody povrchové úpravy olejem: snadno lze opravit lokálně znečištění nebo mechanické poškození, vyniká struktura dřeva.

Nevýhody: nutnost pravidelné údržby, minimálně 1xrok obnovovat vrstvu oleje

Výhody povrchové úpravy lakováním: bezúdržbový provoz, lepší ochrana dřeva, tvrdší povrch.

Nevýhody: v případě lokálního mechanického poškození nebo neodstranitelného znečištění je nutné podlahu celou přebrousit a opětovně lakovat v celé ploše.


PŘÍČINY SESYCHÁNÍ NEBO BOBTNÁNÍ PARKET

Dřevo je přírodní materiál, který reaguje na vlivy, které jej obklopují, zejména pak na vlhkost vzduchu a teplotu. Sesychání či bobtnání dřeva není vadou dřeva, ale pouze důsledkem působení okolních vlivů, které na dřevo působí a s nimiž se musí vypořádat. Masivní parkety jsou pečlivě sušeny a dodávány s obsahem vlhkosti dřeva 7 až 11 %. Takto vysušené dřevo je připraveno k instalaci v interiérech s teplotami od 20 - 24°C s relativní vlhkostí vzduchu 50 až 60 % bez výrazných výkyvů. Po celou dobu své životnosti však dřevo reaguje na klimatické změny prostření, ve kterém se nachází a mění svůj objem, takzvaně bobtná či sesychá a přizpůsobuje se.

Při nízké relativní vlhkosti vzduchu i pečlivě vysušené dřevo dále vysychá a sesychá zejména v tangenciálním směru růstu vláken, nejčastěji tedy v šíři parkety. Při vyšších vlhkostech vzduchu dřevo tyto vlhkosti absorbuje a rozpíná se. V extrémních podmínkách, při kterých vlhkost vzduchu klesá pod hranici 30% nebo naopak stoupá nad 70 %, může vážně poškodit všechny lepené spoje mezi parketami, způsobit seschnutí nebo zvlnění podlah. Ve skutečnosti není tento proces pohybu dřeva náhlý a lakovaný povrch zpomalí vysychání nebo nabobtnání parket. Testy ukázaly, že se dřevo vyrovnává se změnami vlhkosti vzduchu čí podkladu v průběhu 20–30 dnů. Ideální variantou jsou prostory celoročně bez výrazných výkyvů relativních vlhkostí ( RH ), kde nedochází téměř k žádným objemovým změnám dřeva. Náchylnost k bobtnání či k sesychání parket je úměrná k šíři parket. Jelikož je úroveň sesychání či bobtnání největší v tangenciálním směru vláken, dochází k pohybu parket nejčastěji v jejich šíři. Zjednodušeně řečeno, čím širší parketa tím vyšší riziko její deformace či sesychání. Toto riziko je ovšem dále závislé na objemové stálosti jednotlivých dřevin. Není tak zcela úplně důležitá tvrdost dřeviny, ale její tvarová stálost, která je mnohem důležitější. V praxi to pak znamená, že použijeme-li dvě různé dřeviny v podmínkách s velmi výraznými změnami ve vzdušných vlhkostech, u stabilních dřevin bude docházet k velmi malým deformacím, zatímco u velmi nestabilních dřevin dojde k deformacím značným. Na druhou stranu je ovšem nutno podotknout, že při dodržení předepsaných hodnot vlhkosti prostředí nedochází k sesychání či bobtnání ani u velmi nestabilních dřevin. Dřevo je jedinečný přírodní vysoce trvanlivý materiál, a tak by měl uživatel tolerovat možnost případných spár či bobtnání, a to platí nejen pro masivní podlahy, ale i pro nábytek a další výrobky z masivního dřeva. Výrobce ani dodavatel nenese žádnou zodpovědnost za procesy deformace parket v průběhu užívání. Informujte se o vhodnosti určitých druhů dřeva - parket pro váš interiér a doporučujeme používání vlhkoměru a dodržování vlhkosti v rozmezí 50-60 % bez výrazných výkyvů a teplot mezi 20 - 24 °C.

Tabulka vlhkosti.

Účinek relativní vlhkosti vzduchu na vlhkost dřeva

Pokojová teplota °C

Relativní vlhkost vzduchu v procentech

10 °C

12

17

22

28

35

41

47

53

58

15 °C

12

17

22

28

35

42

48

54

59

20 °C

13

18

23

29

36

44

48

55

60

25 °C

13

18

24

30

37

46

50

56

61

30 °C

13

18

25

31

38

47

51

57

62

Vlhkost dřeva

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Příklad práce s tabulkou:

Je-li teplota v místnosti 25 °C a relativní vlhkost vzduchu 46 % , vlhkost dřeva bude 8 %.

V zimním období může relativní vlhkost vzduchu klesnout pod 30 % a v letních měsících stoupnout nad 70 %. Toto široké rozpětí (40%) ve vzdušné vlhkosti způsobí 7% změnu ve vlhkosti parket. Podmínky při kterých vlhkost vzduchu klesá pod hranici 30% nebo naopak stoupá nad 70 % může  poškodit všechny lepené spoje mezi parketami, způsobit seschnutí nebo zvlnění parket. Ve skutečnosti není tento proces náhlý a lakovaný povrch zpomalí vysychání nebo nabobtnání parket. Testy ukázaly že dřevo vyrovnává změny vlhkosti v průběhu 20 – 30 dnů.

Nároky na podklad před pokládkou - vlastnosti podkladních betonů

 

Kvalitu dřevěné podlahy zejména ovlivňují tyto základní faktory - stavební připravenost a dodržení technologických postupů během montáže, správné skladování materiálu, šetrné užívání dřevěných podlah a jejich údržba.

Podklad pro dřevěné parkety (palubky, vlysy, prkna) musí být rovný, dostatečně pevný a především suchý.

Rovnost podkladu by se měla udržet v rozpětí +-2 mm na 2 metry latě.

Vlhkost podkladních betonů do 2,5 % (v případě pokládky na podlahové topení do 1,5 %). Pokud kladete podlahu na dřevěné podkladní desky (osb nebo dřevotřísku), musí mít tyto rovnoměrnou vlhkost. Před samotnou instalací parket doporučuje ČSN vlhkosti podkladních betonů do 2,5 %. Praxe však dokazuje, že optimální vlhkosti podkladních betonů jsou cca 2 % a méně.

Vlhkost v místnosti pokládky by měla být stabilní, stavební a jiné práce s rizikem zvlhčení klimatu musí být ukonečeny. Relativní vlhkost vzduchu by měla být konzistentní mezi 40-60%, pokud toto nebude dodrženo, úměrně se zvyšuje riziko tvarových změn výsledné podlahy. V případě, že se finální úprava parket vytváří na místě po pokládce /broušení/, doporučujeme s ohledem na možnou prašnost naplánovat vymalování na závěr.


AKLIMATIZACE PARKET PŘED POKLÁDKOU

Častým dotazem zákazníků je, zdali mají být parkety dodány na místo instalace cca 14 dní před pokládkou. Podmínky v interiéru pro aklimatizaci či skladování parket musí odpovídat doporučením uvedených v předchozím odstavci. Nikdy nenavážejte dřevo, jsou-li vlhkostní a teplotní podmínky v interiéru pro dřevo nevyhovující, například při vlhkých podkladních betonech a omítkách, dalších stavebních činnostech , renovacích, malování či jiných mokrých procesech. U dřeva by došlo k deformacím a jeho následnému znehodnocení.

Je-li relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 50-60 %, odpovídá to vlhkostem dřeva 8-10 % a tudíž zde již nedojde k žádnému vyrovnávání vlhkostí dřeva ani k jeho "pohybu" a tak můžeme instalovat parkety ihned po dodání. V případě, že jsou hodnoty RV nižší než 50% nebo naopak vyšší než 60%, bude ze strany dřeva docházet k vyrovnání vlhkostí, tím k objemovým změnám parket nejčastěji v jejich šíři. Prvních 80 % změn vlhkosti dřevo vyrovnává v průběhu 12 - 20 dnů, zbývajících 20 % do 30 dnů.

PODLAHOVÉ TOPENÍ

Dalším častým dotazem je, zda-li dřevěné masivní parkety mohou být položeny na systémy podlahového topení. Pro dřevěné podlahy se nedoporučují systémy elektrického podlahového topení. Profesionálně instalované teplovodní podlahové topení může být použito, nicméně uživatel bude po celou dobu muset dodržovat speciální doporučení a pokyny pro provoz v kombinaci s dřevěnými podlahovinami. Dřevo je izolant, tudíž je nutné použít pouze takovou sílu dřeva, aby prostupnost tepla byla dostatečně efektivní pro provoz topení. Každá dřevina dle tvrdosti a hustoty nabízí jiný tepelný odpor. Měkké dřeviny více izolují, zatímco tvrdé dřevo mnohem lépe přenáší teplo. Některé dřeviny na podlahové topení nejsou vhodné vůbec. Jedná se o dřeviny s vysokým indexem sesychavosti, například Buk, Ipe, Jatoba, Tauari a další. O těchto dřevinách se informujte u svého dodavatele podlah.

Nejstabilnější dřeviny s velmi nízkým indexem tangenciálních sesychavosti jsou Merbau, Doussie, Iroko, Teak. Spáry mezi jednotlivými vlysy se však za použití podlahového topení mohou objevit i u těchto vysoce stabilních dřevin, jelikož dřevo je vystaveno opravdu náročným podmínkám.

Tepelná odolnost je vyjádřena ve stupních Kelvina. Propočet se prování přenosem tepelné energie ve wattech skrze 1mm silnou a 1 m2 velkou desku, zatímco rozdíl mezi teplotami na jednotlivých stranách vyjadřují stupně Kelvina.Pro zajištění efektivity podlahového topení nesmí být použita krytina s tepelným odporem nad 0,18 m2 K/W.Uvedené hodnoty jsou pouze orientační a budou se měnit dle druhu použité dřeviny.

Přesný výpočet hodnot tepelných prostupností žádejte u vašeho projektanta podlahového topení.

INSTALACE NA PODLAHOVÉ TOPENÍ

  1. Betonové, či anhydritové podlahy musí být připraveny odborně dle patřičných norem. Betonové podlahy musí vyhovovat vlhkostním normám minimálně 21 dní před pokládkou dřevěných podlah.
  2. Zhruba 14 dní před instalací dřevěných podlah, je nově instalované podlahové topení spuštěno na poloviční výkon a zajištěno dobré větrání místnosti.
  3. Podlahové topení vypněte jeden či dva dny před pokládkou dřevěných podlah. Teplota ke kladení dřevěných podlah je 18-22 °C. Pro kontrolu vlhkosti pokladních betonů použijte profesionální vlhkoměr. Nikdy neinstalujte dřevěné podlahy v případě, že by vlhkostní hodnoty byly nevyhovující. Relativní vlhkost v místnosti by měla být v rozmezí 45-55%.
  4. Instalace dřevěných podlah musí probíhat odborně dle norem. Vlhkosti dřevěných podlahy musí být v rozmezí 7-11%.
  5. Po instalaci dřevěných podlah zapněte a zvyšujte teplotu podlahového topení postupně o 5 °C každé 3 až 4 dny, tím se vyhnete zničení podlah. Stejný postup použijte i při vypínání podlahového topení.
  6. Důležité. Nikdy nepřekračujte teplotu podlahového topení na povrchu mezi 25-27 °C. Relativní vlhkosti vzduchu dodržujte v rozmezí 50-60 %

Výkyvy vlhkostí a teplot ve většině případů způsobuje u dřevěných podlah nepatrné nebo malé spáry mezi jednotlivými kusy podlahy, zejména během topné sezóny. U dřevěných podlah jsou tyto spáry způsobené pohyby dřeva reagující na klimatické změny zcela přirozené a musí být akceptovány, jelikož se jim dá předcházet jen velmi obtížně.

Výše uvedené informace zahrnují základní principy chování dřeva a nejčastější dotazy klientů. Nepřebíráme zodpovědnost za vady vzniklé i přes dodržování uvedených doporučení. Vždy dodržujte  stavební normy a předpisy.


Rizika spojená s nedostatečnou relativní vlhkostí intriéru


Je všeobecně známým faktem, že příliš suché prostředí v interiéru pod 35 % relativní vlhkosti vzduchu (RVV) může vyvolávat celou řadu zdravotních potíží od nepříjemného přesoušení a dráždění pokožky, způsobujícího svědění až po problémy s dýcháním, zvláště u astmatiků. Jeden cm3 dřeva je schopen při teplotě 20 °C absorbovat a opět uvolnit přibližně 25 mg vody při změně své vlhkosti v rozmezí 7 - 13 %, což odpovídá změně RVV v rozpětí 35 - 70 % (hodnoty dlouhodobého kolísání RVV v interiérech vlivem venkovních a vnitřních klimatických podmínek během roku, daných naší geografickou polohou). Tím, že dřevo neustále přijímá a odevzdává při styku s okolním prostředím vlhkost, může do jisté míry regulovat kolísavý stav vlhkosti v interiéru. Záleží ovšem na mnoha okolnostech, zejména na množství dřeva a dřevěných výrobků v místnosti a na způsobu jejich povrchové úpravy, do jaké míry tato regulace bude účinná. Jedná se však spíše o pokus pozitivního náhledu na ve skutečnosti negativní jev, jakým objemová nestálost dřeva, způsobovaná jeho přirozenou sorpční schopností, bezesporu je.
Faktem totiž zůstává, že příliš nízká anebo naopak příliš vysoká a ze všeho nejvíce kolísavá RVV v interiéru škodí nejen jeho obyvatelům, ale i dřevěným výrobkům, které takovým změnám zpravidla nejsou konstrukčně uzpůsobeny. V praxi to tedy znamená, že spíše než využívání dřeva jako regulátoru zdravého klimatu v interiéru je třeba k tomuto účelu používat speciální přístroje - zvlhčovače, kterých je již na našem trhu poměrně dostatek. Udržováním vhodných pokojových klimatických podmínek, zejména v mrazivých zimních měsících, jejichž optimální hodnota pro pobyt člověka je 40 - 60 % RVV při teplotě 20 °C, pak sekundárně ovlivňujeme stabilitu rovnovážné vlhkosti dřeva, a tím i jeho objemových změn. 

Pakliže jsme se v úvodu tohoto článku zmínili o hodnotách dlouhodobého kolísání RVV v interiérech (35 - 70 %), jemuž odpovídá rozpětí rovnovážné vlhkosti dřeva v tomto prostředí 7 - 13 %, je třeba zmínit se i o tom, že tomuto rozpětí odpovídá objemová změna dřeva v tangenciálním směru až o 2,4 %, tj. 2,4 mm/ 100 mm. Převedeme-li si tuto teoretickou poznámku na konkrétní příklad, pak třeba u celomasivní dřevěné podlahy z parketových vlysů, položené přesně podle doporučujících požadavků normy, tzn. za stejných klimatických podmínek, jaké budou v místnosti při užívání, může dojít při poklesu RVV pod hranici zdravého klimatu, tj. 35 %, až k několikanásobnému zvětšení spár mezi parketami. řečeno jinými slovy, parketová podlaha, respektive změna šířek spár mezi parketami, může tedy zpětně sloužit jako ukazatel zdravého klimatu v místnosti. V tomto případě už se nejedná pouze o teoretické úvahy, o čemž nás mohou přesvědčit i následující výsledky nedávného šetření jednoho z odborných institutů v Německu. 

Předmětem šetření byl stav dřevěných podlah po dlouhé a tuhé zimě a adekvátně dlouhé topné sezóně 1995/1996. Téměř bez výjimky bylo v rámci těchto kontrol zjištěno, že hlavní příčinou vzniku reklamovaných spár, tvarových změn a prasklin jsou nepříznivé podmínky pokojového klimatu způsobující přesušení nebo naopak zvýšení vlhkosti dřevěných materiálů. 

Současné platné normy pro parkety neuvádějí pro přípustné rozměry spár žádné údaje, a tak byly ze strany institutu v této souvislosti stanoveny přípustné tolerance rozměrů spár jednak ze zkušeností znalců institutu a jiných odborníků, jednak převzetím zveřejněných zjištění ústředního svazu pro parketovou a podlahovou technologii. Přípustné tolerance rozměrů spár byly stanoveny u deskových parket podle třídění mezi 0,5 - 0,7 mm, u mozaikových a hotových parket (fertigparkett) mezi 0,3 - 0,5 mm a u lepených vícevrstvých podlahových konstrukcí na 0,2 mm, přičemž tyto tolerance platí pouze ve spojení s vhodnými pokojovými klimatickými podmínkami, případně při nepatrném překročení těchto podmínek (RVV 40 - 60 % při teplotě 20 °C). Jedná se o hodnoty, které odpovídají rovnovážné vlhkosti dřeva 7,4 až 10,6 %, s níž jsou parkety běžně dodávány. 

V rámci znaleckých posudků institutu na reklamované parketové a podlahové konstrukce byly na stavbách kromě spár širších než 1 mm zjištěny prohloubeniny, tzn. konkávní deformace parketových lamel, parketových desek a hotových parketových prvků o velikosti rovněž větší než 1 mm, jakož i uvolnění krycích vrstev u hotových parketových dílců a praskliny jednotlivých parketových desek a lamel, které daleko překračovaly běžné meze. Současně byly téměř ve všech těchto objektech naměřeny extrémně nízké hodnoty RVV, přičemž střední hodnota vlhkosti vzduchu ve sledovaných budovách v topné sezóně 1995 - 1996 činila cca 30 %. V rámci měření vlhkosti dřeva v jednotlivých objektech byla u parketových podlah zjištěna průměrná vlhkost kolem 5 - 6 %, čímž bylo prokázáno dlouhodobé působení nepříznivých klimatických podmínek především nízkých hodnot vlhkosti vzduchu. Některé zjištěné hodnoty RVV a vlhkosti dřevěných podlah při průměrné teplotě vzduchu v místnosti kolem 20 °C jsou uvedeny v následující tabulce:

Relativní vlhkost vzduchu 35 30 25 20
Vlhkost dřeva 6,7 5,9 5,2 4,6

Tyto hodnoty, vzhledem k danému rozměrovému úbytku různých dřevin, vedou ke vzniku spár, jejichž rozměry vysoce překračují toleranční hodnoty spárových šířek. Pokud v této souvislosti také neplní stoprocentně svou funkci lepený spoj jako aretace jednotlivých parketových desek k podkladu, vznikají navíc dutá a odlepená místa v oblasti hran jednotlivých parketových desek, lamel a prvků. Jako extrémní příklad zde institut uvádí jednu prodejnu, kde byla v únoru 1996 při vnitřní teplotě vzduchu 23 °C a RVV 14 % naměřena vlhkost dřeva od 3,5 do 4,5 %. Objemová změna dřeva v tangenciálním směru při takovém poklesu vlhkosti z původních přibližně 10 % může být až 2,6 %, tzn. 2,6 mm/100 mm. 

S ohledem na výsledky šetření a požadavek normy DIN 18 356 - Parketářské práce - citujeme: Zhotovitel musí předat objednateli písemné pokyny v nezbytném rozsahu. Ty by měly rovněž obsahovat i pokyny ohledně doporučeného pokojového klimatu.

Institut doporučuje, aby výrobce - zhotovitel v rámci svých pokynů a informačních povinností každému zákazníkovi včas předal náležitý návod k ošetřování, který by měl obsahovat také důležité pokyny pro dosažení vhodných pokojových klimatických podmínek. To znamená např. upozornit na vhodné zvlhčovače vzduchu, které dosahují vyšší účinnosti než např. fontánky a pokojové rostliny. Navíc během každého obchodního jednání, týkajícího se dřevěných materiálů, zvláště u kritických dřevin jako jsou např. buk a javor, by měla být splněna základní informační povinnost, týkající se dodržování vhodných vnitřních klimatických podmínek. 



DomůDomů

Košík  

(prázdný)